Sbor dobrovolných hasičů ve Štítině

Historie

Založení dobrovolného hasičského sboru ve Štítině: Základy dobrovolnému hasičskému sboru ve Štítině byly položeny roku 1890 a tento sbor patřil mezi první české sbory na Opavsku. Na popud učitele Rudolfa Gudricha se rozhodlo 8 místních vlivných občanů založit zmíněnou organizaci.

Na základě schválených stanov výnosem Zemské vlády z 8. srpna 1891 se 4. 10. 1891 konala první ustavující schůze, kdy se přihlásilo k činnému členství hned 32 občanů. Byli to: Jan Pavelčák, František Slaný, Josef Lacek, Antonín Kyjovský, František Haizer, Vilém Kremser, Julius Kyjovský, Eduard Malohlava, Antonín Kyjovský ml., František Kyjovský, Josef Lyko, František Kocián, Arnošt Hrubý, Jan Graca, František Holeš, Jan Hartman, Alois Bardutzký ml., Karel Hartman, Jan Kadula, Josef Stuchlík, František Číž, Josef Lamprecht, Ludvík Popek, Rudolf Vítek, František Šimeček, Antonín Smolka, Josef Prokša, Josef Glabazňa, Karel Glabazňa, Jan Bíner, Adolf Stuchlík.
Za přispívající členy tehdy přistoupili: Alois Bardutzký, Antonín Malohlava, Josef Drozdek, František Šrámek. Prvním starostou (předsedou) sboru byl zvolen Eduard Malohlava.

Krátce po založení sboru bylo dohodnuto pořízení stříkačky a stejnokrojů. Členové sboru mívali pravidelná cvičení na různých místech v obci, zejména tam, kde hrozilo nebezpečí požáru, jako byly budovy s doškovými střechami nebo v místech s obtížným přístupem k předpokládanému požáru. Kázeň členů byla vzorná, protože za členy sboru byli přijímáni pouze spolehliví a pracovití občané. Být členem sboru dobrovolných hasičů si každý pokládal za čest.

Členové hasičského sboru se rovněž zúčastňovali župních sjezdů, vlasteneckých táborů lidu i hasičských slavností. Tradiční byly každoročně pořádané hasičské „bály“, při kterých hrávala místní hasičská kapela – dechovka, která byla založena roku 1897 z popudu člena sboru Eduarda Malohlavy.

V témže roce schválila členská schůze zřízení knihovny při hasičském sboru. Byla to první česká knihovna v obci. Měla 300 svazků a prvním a dlouholetým knihovníkem byl Antonín Kyjovský. Knihovna byla hojně navštěvována. Teprve v roce 1921 byla knihovna převedena do správy obce, ale knihovníkem nadále zůstal Antonín Kyjovský.

V roce 1909 byla v obci dokončena stavba vodovodu. Na jeho výstavbě se ve značné míře podíleli členové hasičského sboru, rovněž jim byla svěřena správa vodovodu.

S nástupem 1. světové války a narukováním 11 členů sboru činnost sboru ochabla, ale neustala. Byla zaměřena zejména k tomu, aby byla zajištěna bezpečnost a pořádek a aby bylo zabráněno výtržnostem. Po dobu války se nekonaly schůze ani volby. Sbor měl pouze 24 členů.

Po válce se poměry rychle uklidňovaly a činnost pokračovala dále a lépe. Pilně se cvičilo a provozovala se též kulturní a osvětová činnost. Hrála se ochotnická divadla.

V roce 1925 bylo ustanoveno též družstvo dorostu. Velitelem byl zvolen Alfons Malohlava a mělo asi 17 členů.

V roce 1927, po pěti letech šetření, sbírek a s uzavřenou půjčkou kupuje hasičský sbor motorovou stříkačku a poprvé s ní v roce 1933 soutěžili na župním sjezdu v Opavě.

Doba okupace byla dobou temna a útlaku, a tak i české spolky hašičských sborů byly rozpuštěny a v roce 1940 tato spolková činnost zcela zaniká.

Druhá světová válka se na obci Štítina krutě poznamenala. Dle odhadů byla až z 85 procent zničena. Po osvobození obce 19. dubna 1945 bylo třeba opravit především poškozené příbytky a domy, na ostatní nebylo pomyšlení ani čas.
Činnost byla obnovena až na podzim roku 1945. Hned na první schůzi se ke členství hlásilo 20 občanů a tento počet se zvyšoval s upevňujícími se poměry v obci. Hlavním úkolem tehdy bylo odstraňování škod na hasičské zbrojnici a výcvik družstev.
Obcím, který byly válkou velmi poškozeny, byla státem poskytnuta finanční podpora a byla vyhlášena akce „Budujeme Slezsko“. Každé takové obci byl tehdy přidělen tzv. „kmotr“ – zpravidla obec či město z vnitrozemí, které válka nějak nepoznamenala. Kmotrem naší obce se stalo město Poděbrady, jehož zástupci navštívili obec v dubnu 1946. Město Poděbrady se o Štítinu velmi staralo, finančně podpořilo i místní požární sbor a mezi oběma obcemi i požárními sboru se utvořil vřelý, bratrský a upřímný poměr, který trvá dodnes.

V roce 1948 bylo utvořeno první ženské družstvo ve složení: Františka Malohlavová, Zdenka Tichá, Vlasta Stanovská, Marie Kaštovská, Věra Kupková, Alžběta Prokšová, Antonie Tichá, Bohumila Černá, Marie Bortlová, Věra Valášková, Alžběta Lacková. Mnohé z žen se rovněž staly členkami výboru a úspěšně zastávají různé funkce.

Po dlouhém dovolávání se v roce 1957 podařilo členům základní organizace Svazu požární ochrany (ZO SPO) – takový byl tehdy oficiální název, prosadit výstavbu nové požární zbrojnice. Do stavby se obětavě zapojili nejen požárníci, ale i ostatní občané. Na slavnostní otevření nové požární zbrojnice 10. července 1960 byla sehrána divadelní hra „Rodinná vojna“.

S divadelní činností, jak už bylo uvedeno výše, slavili štítinští úspěchy nejen ve své obci. Na přehlídce divadelních souborů v Těškovicích obsadili několikrát 1. místo a stali se nejlepším ochotnickým divadlem v okrese. V letech 1963 - 1969 fungoval vedle divadelního i pěvecko-recitační kroužek. V roce 1977 zanikl z důvodu chybějících vhodných prostor i divadelní spolek.

Zdroj: almanach vydaný ke 100. výročí založení hasičského sboru ve Štítině z roku 1990


Aktualizováno 5. 3. 2008