Kulturní památka kaple sv. Maří Magdalény ve Štítině

V ohbí silnice na Kravaře, na vyvýšeném pahorku uprostřed vzrostlých lip je situována kaple sv. Maří Magdalény ve Štítině.

Její výstavba souvisela s přestavbou nedaleké, dnes neexistující vodní tvrze z konce 13. století na renesanční zámek. Tehdejší majitel tvrze, významný slezský šlechtic, Mikuláš Tvorkovský z Kravař přizval v roce1579 tesařského mistra Hanse Seilera z Briegu (nyní Břeh v Polsku) k zbudování věže pravděpodobně štítinské zámecké kaple.

V renesančním duchu na osmibokém půdoryse stavitelem koncipovaná sakrální architektura překvapí neokázalým tvarově střídmým zevnějškem, nezvykle otevřeným pěticí arkádových vchodů v západní části. Nenápadnost exteriéru kontrastuje s dynamickým pojetím interiéru. Žádaného pohybu prostoru se dociluje pravidelným střídáním kanelovaných pilastrů, zdůrazňujících každé zalomení plochy dané osmibokým půdorysem. Horizontálně člení interiér kaple jednoduše profilovaná robustní kordonová i korunní římsa pod plochým deskovým stropem. Uprostřed cihlové podlahy se nachází pískovcem lemovaný vstup do krypty, vybudované na přání vnuka fundátora kaple Mikuláše Hynka Tvorkovského z Kravař. Existence valeně zaklenuté krypty potvrzuje kupní smlouva z roku 1613 převádějící štítinský zámek na nového majitele Karla Mošovského z Moravčína, ve které si Mikuláš Hynek vymínil „…právo k pohřbu svému v kostelíku sv. Majdaleny u zámku.“ Zvolené řešení interiéru kaple vkusně dotváří a jemně akcentuje zčásti dochovaný mobiliář kvalitní řemeslné úrovně.

Neobvyklá traktace hmoty objektu determinovaná osmibokým půdorysem ve spojení s vyváženě užitým renesančním tvaroslovím interiéru rezultuje v ojediněle dochovaný stavební typ kaple, jenž přesahuje běžnou stavební produkci daného regionu. Výjimečnosti vybraného pojetí potvrzuje citace stavby v odborné literatuře, pojednávající o renesanční architektuře v českých zemích.

Kaple nebyla dle dostupných archivních pramenů nikdy využívána k časným a pravidelným bohoslužbám. Do dnešních dnů však přetrvává sloužení mší v době svátku patronky kaple sv. Maří Magdalény 22. července, se kterým je neodmyslitelně spjata i oslava místního posvícení. O síle a stáří této tradice vypovídá i prosba faráře Antonína Gruda z roku 1893 adresovaná nadřízené arcibiskupské konzistoři v Olomouci o opětovné povolení sloužit mše v kapli: „… neboť od starodávna bývá v tu neděli, jež následuje na den sv. Maří Magdaleny v zámecké kapli svaté Maří Magdaleny na Štětině veliká slavnost církevní, jíž se zúčastňují veliké davy lidu věřícího… Slavnost tato jest starodávná a u lidu velmi oblíbená, takž účastenství věřících celého okolí jest tak neobyčejné, že je přirovnati lze k pouti veliké…“. V posledních letech bývá sloužena také Floriánská mše svatá za patrona hasičů.

Starostlivost a péče věnovaná místními občany této drobné sakrální památce se projevuje v jejím dobrém stavebnětechnickém stavu a výrazně nepozměněném vzhledu během několika staletí. V průběhu 20. století se prováděla pouze běžná údržba, spočívající v pravidelné výmalbě interiéru i exteriéru, vyspravení omítek, přeskládání břidlicové krytiny, v poválečné obnově části krovu, výměně vstupních i arkádových dřevěných dvoukřídlých dveří při zachování způsobu sesazení desek i dochovaného kování z 19 století.

Kaple přes své příznivé položení na vyvýšeném místě nezůstala ušetřena ničivých povodní z léta 1997. Následkem dlouhotrvající přítomnosti spodní vody v suterénu stavby došlo k podmáčení zděných konstrukcí krypty a vlivem nefunkčního odvětrání hrobky byla vlhkost patrná až do její obnovy v letech 2006-2007. Rozhodnutím vlastníka objektu – obce Štítina – v roce 2004 se přikročilo k vypracování projektové dokumentace, jež řeší návrh celkové sanace a postupné rehabilitace kaple. Samotnému zpracování projektové dokumentace předcházelo v roce 2003 pietní vyzvednutí dochovaných kosterních pozůstatků z krypty, které byly převezenyk odbornému roztřídění na antropologické pracoviště Moravského zemského muzea v Brně. Po opravě hrobky budou ostatky v nových dřevěných schránkách uloženy zpět.

Podle důležitosti a finančních možností investora rozvrhl plánované opravy do jednotlivých etap autor projektu ing. arch. Dehner. V průběhu příštích let se předpokládá zprovoznění původního odvětrávacího systému hrobky, provedení drenáží včetně jílových izolací, nahrazení nevhodných betonových vstupních stupňů kamennými, otlučení degradované cementové omítky v soklové části. Provedení nových vápenných omítek, celoplošné vyměnění cihelné podlahy v presbytáři formou substituce se opraví i zbývající části cihelných podlah u vstupu a kolem krypty.

Text: Mgr. Petra Kaniová
Zdroj: tiskový materiál obce Štítina - Obec s bohatým společenským životem


Aktualizováno 10. 7. 2017