Kulturní památka kaple sv. Maří Magdalény ve Štítině

kaple přední pohledV ohbí silnice na Kravaře, na vyvýšeném pahorku uprostřed vzrostlých lip je situována kaple sv. Maří Magdalény ve Štítině.

Její výstavba souvisela s přestavbou nedaleké, dnes neexistující vodní tvrze z konce 13. století na renesanční zámek. Tehdejší majitel tvrze, významný slezský šlechtic, Mikuláš Tvorkovský z Kravař přizval v roce1579 tesařského mistra Hanse Seilera z Briegu (nyní Břeh v Polsku) k zbudování věže pravděpodobně štítinské zámecké kaple.

V renesančním duchu na osmibokém půdoryse stavitelem koncipovaná sakrální architektura překvapí neokázalým tvarově střídmým zevnějškem, nezvykle otevřeným pěticí arkádových vchodů v západní části. Nenápadnost exteriéru kontrastuje s dynamickým pojetím interiéru. Žádaného pohybu prostoru se dociluje pravidelným střídáním kanelovaných pilastrů, zdůrazňujících každé zalomení plochy dané osmibokým půdorysem. Horizontálně člení interiér kaple jednoduše profilovaná robustní kordonová i korunní římsa pod plochým deskovým stropem. Uprostřed cihlové podlahy se nachází pískovcem lemovaný vstup do krypty, vybudované na přání vnuka fundátora kaple Mikuláše Hynka Tvorkovského z Kravař. Existence valeně zaklenuté krypty potvrzuje kupní smlouva z roku 1613 převádějící štítinský zámek na nového majitele Karla Mošovského z Moravčína, ve které si Mikuláš Hynek vymínil „…právo k pohřbu svému v kostelíku sv. Majdaleny u zámku.“ Zvolené řešení interiéru kaple vkusně dotváří a jemně akcentuje zčásti dochovaný mobiliář kvalitní řemeslné úrovně.

kaple boční pohledNeobvyklá traktace hmoty objektu determinovaná osmibokým půdorysem ve spojení s vyváženě užitým renesančním tvaroslovím interiéru rezultuje v ojediněle dochovaný stavební typ kaple, jenž přesahuje běžnou stavební produkci daného regionu. Výjimečnosti vybraného pojetí potvrzuje citace stavby v odborné literatuře, pojednávající o renesanční architektuře v českých zemích.

Kaple nebyla dle dostupných archivních pramenů nikdy využívána k časným a pravidelným bohoslužbám. Do dnešních dnů však přetrvává sloužení mší v době svátku patronky kaple sv. Maří Magdalény 22. července, se kterým je neodmyslitelně spjata i oslava místního posvícení. O síle a stáří této tradice vypovídá i prosba faráře Antonína Gruda z roku 1893 adresovaná nadřízené arcibiskupské konzistoři v Olomouci o opětovné povolení sloužit mše v kapli: „… neboť od starodávna bývá v tu neděli, jež následuje na den sv. Maří Magdaleny v zámecké kapli svaté Maří Magdaleny na Štětině veliká slavnost církevní, jíž se zúčastňují veliké davy lidu věřícího… Slavnost tato jest starodávná a u lidu velmi oblíbená, takž účastenství věřících celého okolí jest tak neobyčejné, že je přirovnati lze k pouti veliké…“. V posledních letech bývá sloužena také Floriánská mše svatá za patrona hasičů.

kaple - pohled na oltářStarostlivost a péče věnovaná místními občany této drobné sakrální památce se projevuje v jejím dobrém stavebnětechnickém stavu a výrazně nepozměněném vzhledu během několika staletí. V průběhu 20. století se prováděla pouze běžná údržba, spočívající v pravidelné výmalbě interiéru i exteriéru, vyspravení omítek, přeskládání břidlicové krytiny, v poválečné obnově části krovu, výměně vstupních i arkádových dřevěných dvoukřídlých dveří při zachování způsobu sesazení desek i dochovaného kování z 19 století.

Kaple přes své příznivé položení na vyvýšeném místě nezůstala ušetřena ničivých povodní z léta 1997. Následkem dlouhotrvající přítomnosti spodní vody v suterénu stavby došlo k podmáčení zděných konstrukcí krypty a vlivem nefunkčního odvětrání hrobky byla vlhkost patrná až do její obnovy v letech 2006-2007. Rozhodnutím vlastníka objektu – obce Štítina – v roce 2004 se přikročilo k vypracování projektové dokumentace, jež řeší návrh celkové sanace a postupné rehabilitace kaple. Samotnému zpracování projektové dokumentace předcházelo v roce 2003 pietní vyzvednutí dochovaných kosterních pozůstatků z krypty, které byly převezenyk odbornému roztřídění na antropologické pracoviště Moravského zemského muzea v Brně. Po opravě hrobky budou ostatky v nových dřevěných schránkách uloženy zpět.

Podle důležitosti a finančních možností investora rozvrhl plánované opravy do jednotlivých etap autor projektu ing. arch. Dehner. V průběhu příštích let se předpokládá zprovoznění původního odvětrávacího systému hrobky, provedení drenáží včetně jílových izolací, nahrazení nevhodných betonových vstupních stupňů kamennými, otlučení degradované cementové omítky v soklové části. Provedení nových vápenných omítek, celoplošné vyměnění cihelné podlahy v presbytáři formou substituce se opraví i zbývající části cihelných podlah u vstupu a kolem krypty.

Text: Mgr. Petra Kaniová
Zdroj: tiskový materiál obce Štítina - Obec s bohatým společenským životem


Aktualizováno 17. 1. 2018