Generál Heliodor Píka
* 3. 7. 1897 - Štítina
+ 21. 6. 1949
"Národu, který si neváží hrdinů, hrozí, že nebude žádné mít, až je bude skutečně potřebovat."
Heliodor Píka se narodil ve Štítině v rodině chudého venkovského koláře. Po ukončení obecné školy absolvoval gymnázium v Opavě. Již v říjnu 1914 však místo plánovaných studií na Karlově univerzitě nastoupil jako jednoroční dobrovolník k 15. zeměbraneckému pluku v Opavě. Po absolvování školy záložních důstojníků odešel v dubnu 1916 na frontu. Po dvou měsících však přechází u městečka Berestečka frontu a dostává se do ruského zajetí. Během první světové války působí v různých funkcích v našich legiích v Rusku a ve Francii.
Po návratu do Československa se Heliodor Píka podílel na obsazování Slovenska. V letech 1919 až 1920 absolvoval Vojenskou pěchotní školu v Saint Cyr ve Francii a o pět let později dokonce Vysokou válečnou školu v Praze. Působil ve vojenském školství a v celé řadě štábních funkcí. Později nastoupil do funkce vojenského atašé v Rumunsku. Kontakty, které v této zemi získává, využije během druhé světové války při pomoci českým vojákům prchajícím z protektorátu tzv. balkánskou cestou.
Po nacistické okupaci opouští již 29. března 1939 s vědomím generála Syrového protektorát. Od prezidenta Edvarda Beneše má získat pokyny pro domácí odboj. V dubnu 1940 je Benešem pověřen organizací zahraničních akcí z Rumunska. A tak se opět vrací do Bukurešti. Z koncentračního tábora u Černého moře se mu podaří osvobodit československé Židy. Uprchlíky z protektorátu vybavuje dokumenty a odesílá do zahraniční armády. Tam s jeho pomocí odchází i sto zbrojních techniků, kteří se původně měli vrátit z Rumunska do protektorátu.
Pod Píkovým vedením byla vytvořena předsunutá vojenská odbočka zahraničního odboje Dora. To už se ale i nad Rumunskem zatahují černé mraky. K moci se dostává Železná garda. V říjnu 1940 je Píka i se svými spolupracovníky zatčen. Také tentokrát mu ale pomohou jeho předválečné kontakty. A tak je osvobozen a se svými kolegy přepraven do Istanbulu. V Turecku pracuje se stejným posláním jako předtím v Rumunsku. Z Istanbulu se stává důležité centrum našeho zahraničního odboje. Po přepadení SSSR se Píka stává náčelníkem Čs. vojenské mise v Moskvě. Zde se pro svůj čestný postoj a podporu prezidenta Beneše často dostává do rozporů s vedením komunistického odboje a sovětskými orgány. Bez ohledu na to ze všech sil pracuje pro československý odboj. Pomáhá budovat naše jednotky v Sovětském svazu. Odměnou mu je povýšení do hodnosti brigádního generála, ke kterému dochází v lednu 1944.
Po válce působí Píka ve funkci zástupce náčelníka Hlavního štábu a čs. představitele na mírové konferenci v Paříži. Na základě vykonstruovaného obvinění byl však v květnu 1948 zatčen, protiprávně odsouzen a popraven. Rehabilitován byl až v roce 1968. In memoriam je vyznamenán Řádem M. R. Štefánika.
Od roku 1991 nese na jeho počest jméno i místní základní škola a Píkovo jméno i vztah k rodné obci pak spojuje obec s opavskou Výcvikovou základnou logistiky generála Píky. V roce 1997 vydala obec k připomenutí jeho památky dvě pamětní medaile.
Svátek má Marek
