Generál Heliodor Píka

* 3. 7. 1897 - Štítina
+ 21. 6. 1949

• Divizní generál (armádní generál in memoriam), zástupce náčelníka Hlavního štáb, protiprávně popraven

"Národu, který si neváží hrdinů, hrozí, že nebude žádné mít, až je bude skutečně potřebovat."

Heliodor Píka se narodil ve Štítině v rodině chudého venkovského koláře. Po ukončení obecné školy absolvoval gymnázium v Opavě. Již v říjnu 1914 však místo plánovaných studií na Karlově univerzitě nastoupil jako jednoroční dobrovolník k 15. zeměbraneckému pluku v Opavě. Po absolvování školy záložních důstojníků odešel v dubnu 1916 na frontu. Po dvou měsících však přechází u městečka Berestečka frontu a dostává se do ruského zajetí. Během první světové války působí v různých funkcích v našich legiích v Rusku a ve Francii.

Po návratu do Československa se Heliodor Píka podílel na obsazování Slovenska. V letech 1919 až 1920 absolvoval Vojenskou pěchotní školu v Saint Cyr ve Francii a o pět let později dokonce Vysokou válečnou školu v Praze. Působil ve vojenském školství a v celé řadě štábních funkcí. Později nastoupil do funkce vojenského atašé v Rumunsku. Kontakty, které v této zemi získává, využije během druhé světové války při pomoci českým vojákům prchajícím z protektorátu tzv. balkánskou cestou.

Po nacistické okupaci opouští již 29. března 1939 s vědomím generála Syrového protektorát. Od prezidenta Edvarda Beneše má získat pokyny pro domácí odboj. V dubnu 1940 je Benešem pověřen organizací zahraničních akcí z Rumunska. A tak se opět vrací do Bukurešti. Z koncentračního tábora u Černého moře se mu podaří osvobodit československé Židy. Uprchlíky z protektorátu vybavuje dokumenty a odesílá do zahraniční armády. Tam s jeho pomocí odchází i sto zbrojních techniků, kteří se původně měli vrátit z Rumunska do protektorátu.

Pod Píkovým vedením byla vytvořena předsunutá vojenská odbočka zahraničního odboje Dora. To už se ale i nad Rumunskem zatahují černé mraky. K moci se dostává Železná garda. V říjnu 1940 je Píka i se svými spolupracovníky zatčen. Také tentokrát mu ale pomohou jeho předválečné kontakty. A tak je osvobozen a se svými kolegy přepraven do Istanbulu. V Turecku pracuje se stejným posláním jako předtím v Rumunsku. Z Istanbulu se stává důležité centrum našeho zahraničního odboje. Po přepadení SSSR se Píka stává náčelníkem Čs. vojenské mise v Moskvě. Zde se pro svůj čestný postoj a podporu prezidenta Beneše často dostává do rozporů s vedením komunistického odboje a sovětskými orgány. Bez ohledu na to ze všech sil pracuje pro československý odboj. Pomáhá budovat naše jednotky v Sovětském svazu. Odměnou mu je povýšení do hodnosti brigádního generála, ke kterému dochází v lednu 1944.

Po válce působí Píka ve funkci zástupce náčelníka Hlavního štábu a čs. představitele na mírové konferenci v Paříži. Na základě vykonstruovaného obvinění byl však v květnu 1948 zatčen, protiprávně odsouzen a popraven. Rehabilitován byl až v roce 1968. In memoriam je vyznamenán Řádem M. R. Štefánika.

Od roku 1991 nese na jeho počest jméno i místní základní škola a Píkovo jméno i vztah k rodné obci pak spojuje obec s opavskou Výcvikovou základnou logistiky generála Píky. V roce 1997 vydala obec k připomenutí jeho památky dvě pamětní medaile.